Myslím, že dělám přesně opačnou věc než většina japonských běžců

Rozhovor s Júkim Kawaučim

Jan Havlíček, Tomáš Luňák
06. květen 2017

Júki Kawauči je už nyní ve svých třiceti letech maratonskou legendou. Nikdo v historii nezaběhl víc maratonů pod 2:13 (35) než on a k vyrovnání rekordního počtu maratonů pod 2:12 Abedeho Mekonnena mu zbývá jediný závod. Může jím být už zítřejší Volkswagen Prague Marathon. Při této příležitosti jsme s Júkim Kawaučim udělali rozhovor, z něhož krátkou ukázku vám nyní přinášíme. V plném rozsahu si jej budete moct přečíst v pátém čísle časopisu B (podzim 2017).

–––

Máte pro pražský závod nějaký konkrétní cíl? Čas, který byste chtěl zaběhnout?

Rád bych si zde zaběhl svůj osobní rekord. (Aktuální osobní rekord Júkiho Kawaučiho je 2:08:14 ze Soulu 2013. – Pozn. red.)

V Praze často bývá poměrně teplo a Vy máte raději chladnější počasí. Lze Vaši volbu pražského startu chápat jako součást přípravy na letní MS v Londýně?

Ano, Praha je pro mě jedním z důležitých přípravných závodů.

Jaké další přípravné závody ještě poběžíte?

Například maraton, který se běží příští měsíc ve Stockholmu ve Švédsku nebo Gold Coast Airport Marathon v Austrálii (2. července – pozn. red.). Pražský maraton je však pro mě v tuto chvíli nejdůležitější a právě zde bych se chtěl pokusit vylepšit si svůj osobní rekord. Myslím, že by to mohlo vyjít. Prvních 20 kilometrů bude pro mě rozhodujících.

Při tak vysoké frekvenci, s jakou maratonské a půlmaratonské závody běháte, se zdá, že jsou pro Vás závody podstatnou součástí tréninku. Lze říct, že jde i o trénink psychické odolnosti, která je pro maraton rozhodující a kterou běžným tréninkem v takové míře získat nelze?

Ano, v tom s Vámi souhlasím.

Jakým způsobem trénujete na druhou polovinu maratonu, na to, co přichází po 30. kilometru? Jsou i zde pro Vás klíčovou součástí tréninku samotné závody?

To já takhle nemám. Krize ne mě přichází buď už před 20. až 25. kilometrem, nebo vůbec.

Čím si to vysvětlujete? Pro většinu běžců bývá zlomový 30. až 35. kilometr.

Bude to asi tím, že jsem víc při těle (62 kg při 174 cm výšky – pozn. red.) než ostatní závodníci. Díky tomu mám sice výdrž až do konce, ale na druhou stranu mívám problémy udržet se s těmi nejrychlejšími běžci v první polovině závodu.

Může být Vaše relativně vyšší váha také jedním z důvodů, že dokážete po závodě velmi rychle zregenerovat? Jakým způsobem po závodě jíte?

Ano, je to možné, nevylučuji to. Vždy se snažím po závodě pořádně najíst. Někdo po maratonu nedokáže jíst, já se naopak pokaždé najím dosyta.

A jak vypadá Vaše strava před závodem?

Vždycky den před závodem si dám japonskou obdobu kari na způsob guláše, dušené hovězí, vepřové a kuřecí. Teď už to nutně nemusí být kari, ale může se jednat i o jiné obdobné jídlo s dušeným masem, ale dřív to muselo být právě kari.

Má v průběhu roku a ve všední dny Váš jídelníček nějaká specifika?

Večer před závodem si dávám zmíněné kari, ale jinak si jím co chci a jak chci. Myslím, že dělám přesně opačnou věc než většina japonských běžců, kteří neustále drží různé diety.

Je něco, co si zakazujete, čemu se v životosprávě vyhýbáte?

Snad jediné, že se snažím udržovat pravidelný spánkový režim, abych spal 7,5 hodiny denně. Pokud jeden den spím pouze 6 hodin, pak další den spím 9 hodin, abych to dohnal.

Na závěr alespoň ve stručnosti k současné situaci v japonském běhu. Při zběžném pohledu zvenčí se zdá, že japonský maraton poněkud stagnuje, resp. nedaří se mu na mezinárodní scéně dosahovat takových výsledků jako dříve. Na druhou stranu se zlepšují výkony na dráze (mužské rekordy na 5000 m a 10 000 m jsou oba z roku 2015). Je tomu skutečně tak?

To je ale záležitost až poslední doby. Až doposud vypadala situace na dráze velice podobně jako v maratonu, to znamená, že se tam také nic nedělo.

Čím si tuto aktuální změnu vysvětlujete?

Talentovaní běžci na sobě více zapracovali a stanovili si nové cíle. Myslím, že něco podobného lze v Japonsku čekat i u maratonu a půlmaratonu. Nepochybně v tom hraje velkou roli i olympiáda v Tokiu v roce 2020, která řadu mladých běžců motivuje a snaží se na ni připravit.

–––

Pro přepis japonštiny používáme českou transkripci. Mezinárodně běžně používaná podoba jména Júkiho Kawaučiho je Yuki Kawauchi. Za tlumočení v průběhu rozhovoru děkujeme Tomáši Jurkovičovi, za doplňující informace pak Brettu Larnerovi z Japan Running News a za zprostředkování rozhovoru Tadeáši Mahelovi z RunCzech.

Jan Havlíček – @jan_havlicek

Jan Havlíček je redaktorem časopisu B.

Tomáš Luňák – @tomas_lunak

Tomáš Luňák je redaktorem časopisu B.