České ultramaratonské úspěchy

Vlastimil Dvořáček patří už řadu let k našim nejaktivnějším ultramaratoncům a stejně tak dlouho se věnuje i ultramaratonským statistikám. K vydání šestého čísla časopisu B pro nás připravil přehled nejvýraznějších českých ultra úspěchů, přičemž zvláštní pozornost věnuje Tomáši Ruskovi, kterého v tištěném vydání v rozsáhlém rozhovoru představí Tomáš Poláček.

–––

Nejprestižnější z mezinárodního hlediska je úspěch na evropských a světových šampionátech, popř. umístění ve světových tabulkách, nesmíme však zapomenout ani na u nás tolik populární Spartathlon.

České úspěchy na šampionátech

MS 24 hod 2012 1. místo Michaela Dimitriadu 244,232 km (současný český rekord)
ME 24 hod 1998 2. místo Tomáš Rusek 263,144 km (současný český rekord)
ME 24 hod 2016 2. místo Ondřej Velička 258,661 km
ME 24 hod 1993 2. místo Milan Tuhovčák 257,965 km
MS 48 hod v hale 2000 1. místo Jaroslav Kocourek 404,759 km
MS 48 hod v hale 2000 2. místo Vlastimil Dvořáček 372,085 km
ME 100 km 1996 2. místo Jiří Jelínek 6:38:15
MS 100 km 2004 1. místo veteránská kategorie nad 50 let Jaroslav Kaše 8:06:18

Dále musím připomenout Václava Kameníka a jeho výkony na 100 km. Měl smůlu, že v 80. letech se nekonaly šampionáty, bedna by ho nejspíš neminula. Dvakrát první ve světových tabulkách, pro rok 1981 časem 6:29:34 a v roce 1985 časem 6:23:49. Drží nejlepší český výkon na 100 km 6:17:56 v Grünheide v tehdejší NDR. Čtrnáctkrát se dostal pod magickou hranici sedmi hodin a vyhrál řadu prestižních stovkových závodů v zahraničí.

Jaroslav Kocourek v roce 1998 při halové osmačtyřicetihodinovce v Brně překonal světový halový rekord výkonem 423,262 km. Při šestidenní v australském Colacu roku 1999 zvítězil a vytvořil kvalitní český rekord 925,600 km.

Jiří Jelínek v roce 1999 na dráze Vítkovického stadionu vytvořil nový český rekord v běhu na 12 hod 155,201 km, s tímto výkonem byl tehdy na pátém místě historických světových tabulek.

Petr Spáčil devětkrát absolvoval nejdelší certifikovaný běh světa, a to 3100 mil v New Yorku. Čtyřikrát si prodloužil vzdálenost až na 5000 km. Je tedy tuzemským běžcem s nejdelší uběhnutou vzdáleností. Lenka Švecová je zase Češkou s nejdelší uběhnutou vzdáleností na certifikované trati. V roce 2001 zvítězila v New Yorku na 1000 mil výkonem 15 dní a 15 hodin.

Radek Brunner v letech 2016–2018 obsadil na Spartathlonu jednou 3. místo a dvakrát 2. místo. Michaela Dimitriadu v roce 2012 v anketě IAU o nejlepší ultramaratonkyni světa skončila na 2. místě. Za zaznamenání určitě stojí výkony Daniela Orálka v ultra závodech po celém světě. Na Spartathlonu 2011 5. místo, ME na 100 km 2010 7. místo a MS na 100 km 2010 11. místo, čtyři vítězství na 100 km ve Winschotenu. Radka Churaňová jako kometa zazářila letos při MČR na 100 km. Zlepšila o půl hodiny český rekord a výkonem 7:22:16 figuruje v letošních světových tabulkách na 2. místě. Kateřina Kašparová doběhla na letošním Spartathlonu na 2. místě mezi ženami.

Tomáš Rusek

Tomáše považuju za našeho nejlepšího ultramaratonce všech dob, ačkoli jsem v poslední době slyšel hlasy, že by jím mohl být Radek Brunner díky svým úspěchům hlavně na Spartathlonu. Jsou to sice obdivuhodné výkony, ale Radkovi chybí medaile z mistrovství Evropy či mistrovství světa, kde se schází široká světová špička, na Spartathlonu jen pár vynikajících běžců.

Tomáš se dokázal prosadit ve světovém měřítku v široké škále ultramaratonských disciplín od 100 km po šestidenní. A také nesmím zapomenout jeho vliv na domácí ultra scénu. Po revoluci stál u zrodu České asociace ultramaratonců a řadu let byl hlavním hybatelem ultra dění v Česku. V těchto letech pozitivně ovlivnil řadu běžců, mě nevyjímaje. Díky němu a jeho kontaktům v zahraničí jsem měl možnost účasti na řadě ultra závodů za hranicemi naší vlasti. A nejenom já. Stál u zrodu takových akcí jako MUM nebo Transmoravský masochistický běh, které jsou v současnosti velmi populární a lákají desítky nadšenců. Přes deset let byl hlavním pořadatelem osmačtyřicetihodinovky v brněnském „Zetku“. Díky němu do Česka přijela řada světových šampiónů, Janise Kourose nevyjímaje. A v roce 2004 byl hlavním tahounem pořádání světového šampionátu na 24 hodin v Brně.

Teď k jeho výkonům. Výsledkově je to samozřejmě druhé místo na mistrovství Evropy na 24 hodin v roce 1998 ve francouzském Lille, kde výkonem 263,144 km vytvořil světový rekord na 24 hodin v kategorii nad 50 let, dodnes absolutní český rekord.

Nejvíce podle mého názoru Tomášovi sedl běh na osmačtyřicet hodin. V roce 1995 zaběhl ve francouzském Surgères 433,384 km. Ve světových tabulkách se dostal za fenomenálního Kourose. A protože Kouros, původem Řek, získal australské občanství, byl Tomášův výkon novým evropským rekordem. Momentálně je stále na třetím místě v dlouhodobých světových tabulkách. Rok předtím na osmačtyřicetihodinovce v německém Kolíně nad Rýnem zaběhl 403,622 a vytvořil tím tehdy nový světový rekord na silnici.

V prvních letech jeho ultra kariéry se soustředil na stokilometrové závody. V historických českých tabulkách figuruje s časem 6:47:33 na třetím místě. Sedmkrát se mu podařilo zaběhnout pod magickou hranici sedmi hodin. Nečiním si nárok na absolutní úplnost, ale ve své databázi mám u Tomáše zaregistrovaných 58 absolvovaných stovek.

Stovky ale příliš nevyhovovaly Tomášovu naturelu, běhají se v civilizovaném prostředí a nejsou tak atraktivní. V roce 1988 se tedy zúčastnil závodu napříč Sardinií na 254 km a obsadil třetí místo. Nejvíce si oblíbil etapové závody. První etapák v alžírském Hogaru v roce 1988, ve 13 dnech 13 maratónů a třetí místo pro Tomáše. Další etapák kolem Bajkalsko-amurské magistrály v tehdejším Sovětském svazu běžel roku 1989 – během deseti dní 422 km a druhé místo. V roce 1989 v německém Brühlu při dvanáctihodinovce zvítězil s 147,391 km a vytvořil nový český rekord. V roce 1990 čtyřdenní etapák v Pamíru a první místo. V roce 1990 13denní etapák v Bretani a druhé místo. V roce 1992 etapák na 630 km mezi Barcelonou a Madridem za 8 dní a přes zdravotní potíže páté místo. V roce 1995 běžel u nás nejvíc profláknutý etapový závod, Písečný maraton v marocké poušti – celkové osmé místo a prvenství ve veteránské kategorii 40–49 let.

Prosadil se i na poli vícedenních závodů. V roce 1991 vyhrál v New Yorku závod na 700 mil za 10 dní 4 hod 28 min 5 s. Mezi jeho oblíbené vzdálenosti patřil i klasický šestidenní závod. V USA vyhrál dvě šestidenní, v Sacramentu a Gibson Ranch, jednou byl druhý v New Yorku v osobním rekordu 819,156 km. Dvakrát startoval v tehdy nejprestižnějším šestidenním závodě v australském Colacu a v obou případech doběhl na druhém místě.

Tolik alespoň stručný přehled nejvýraznějších Tomášových ultra úspěchů.