Frigo běží
Blížící se skvělou běžeckou formu Buster Keaton prokázal už ve filmu Sherlock Jr. z roku 1924. Přestože se nejdůležitější běh celého filmu odehrává pouze ve snu, udržení tempa se strážníkem jedoucím na motocyklu (převlečený otec milé hlavního hrdiny, kterou se snaží společně zachránit z rukou únosců) a pokoušejícím se Busterovi vysvětlit, že by měl dodržovat povolenou rychlost, představuje obdivuhodný výkon. Scénu, při níž se rychlost běžce vymyká pravidlům a očekáváním, nám o osmdesát let později připomene závěr Úžasňákových, kdy pan Úžasňák usměrňuje svého syna Dashe, aby nevyhrál běžecké závody s nesmyslným náskokem, jenž by neodpovídal lidským možnostem.
Svých schopností pak Buster Keaton plně využil o rok později v jedné z nejlepších běžeckých scén v dějinách filmu, když v Seven Chances (1925) utíká před davem vdavek chtivých nápadnic, přičemž mu jde nejen o to, aby jim unikl, ale i o čas, neboť pouze v případě, že se stihne oženit se svou vyvolenou do sedmi hodin večer o svých sedmadvacátých narozeninách, zdědí po dědovi sedm milionů dolarů. Neuvěřitelnou rychlostí běží po vyprahlých kopcích, přeskakuje strže a spouští se ze strmých srázů. Nakonec v seběhu uvolní kamennou lavinu, uhýbá balvanům, uskakuje před nimi, schovává se a spolu s nimi se řítí do údolí, kde se před lavinou dávají na útěk i jeho nápadnice. Lavina mu tak vyčistí cestu pro závěrečný sprint do města, kam dorazí na poslední chvíli. Rytmus a tempo se neustále mění, okamžiky zpomalení nebo zastavení v úkrytu střídá zběsilý úprk, přičemž vše závisí na dokonalém načasování. Jen tak je možné zdolat kolmou skalní stěnu v koruně právě káceného stromu nebo se těsně vyhnout srážce s projíždějícím vlakem na železničním přejezdu. Jako bychom sledovali dobře zahranou arkádovou plošinovku. Stačila by však drobná chyba nebo malé zaváhání a vše by bylo ztraceno, bez možnosti restartu. Navzdory neuvěřitelné výdrži a odolnosti hlavních hrdinů je tak svět grotesky nesmírně křehký a v každém okamžiku hrozí, že dojde k jeho úplnému zhroucení.
Jaký význam má běh u Bustera Keatona, bylo zřejmé od samého počátku. Film College (1927), v němž je sport přímo tematizován, tak nepředstavuje žádný zlom v jeho tvorbě, ale ve vztahu k běhu se jedná o jakési shrnutí a završení. Běh zde nikdy není bezúčelný – vždy se jedná o útěk nebo potřebu něco stihnout, případně dostihnout – a provozování sportu pro sport samotný je mu cizí stejně jako hrdinovi College, který se do univerzitního sportovního klubu přihlásí jen, aby si nepohněval dívku, o niž usiluje. Sport ho vůbec nezajímá a na jeho výkonech je to dobře patrné. Předbíhají ho i kluci, kteří se jen tak honí po hřišti. Přes veškerou urputnost jeho výrazu se zdá, že téměř stojí na místě. U jiných disciplín to není o nic lepší. Pouze se dostává do situací, kdy ohrožuje sebe i své okolí. Ke skvělým výkonům ho vyburcuje teprve snaha osvobodit svou vyvolenou ze zajetí podlého rivala. Nejen že dokáže běžet rychle a efektivně, ale zároveň zdolává řadu překážek a postupně uplatní prakticky všechny atletické disciplíny včetně skoku o tyči nebo hodu diskem. K žádné rehabilitaci sportu však v očích hlavního hrdiny nedojde. Vše ústí v poklidný rodinný život, kde sport ani běh nemají žádné místo.