Fastest Known Times

Jan Havlíček
27. červenec 2017

Text věnovaný Fastest Known Times (FKT) vyšel ve čtvrtém čísle časopisu B (jaro 2017) jako doplněk rozsáhlého rozhovoru Jana Bartase s Jasmin Paris, který se z velké části soustředí na její rekordní běhy na Bob Graham Round, Charlie Ramsay Round a Paddy Buckley Round v roce 2016. U nás však zatím obdoba těchto okruhů, a obecněji i FKT, v podstatě chybí, stejně jako širší povědomí o tématu a diskuze, která by jej provázela. V následujícím stručném uvedení do problematiky FKT se snažíme tuto mezeru alespoň částečně vyplnit.

–––

Mohli bychom jednoduše mluvit o rychlostních rekordech, ale něco takového evokuje spíše představu futuristických vozidel řítících se po dně vyschlého jezera než individuální pokusy o co nejrychlejší pěší zdolání předem dané trasy v terénu. Zároveň však jiné vhodné označení v češtině nemáme, a tak se nám jako nejschůdnější zdá používat už zaběhnutý termín anglický, Fastest Known Times (FKT).

Zjevně je nedílnou součástí lidské přirozenosti snaha o neustálé zlepšování a porovnávání dosažených výkonů, ať už s předchozími výkony vlastními, nebo s výkony ostatních. Ideální příležitostí jsou k tomu závody. Jsou však místa a trasy, na nichž se nikdy žádný závod neuskuteční. Důvody mohou být různé: ochrana přírody, nepropustnost tratě, přílišná délka nebo technická náročnost trasy, logistické problémy s organizací závodu a další. Právě v takových případech má smysl uvažovat o FKT. Pomineme-li čistě vnější, lidmi daná omezení, jako např. zákaz pořádání závodů v přírodních rezervacích, pak můžeme obecně říct, že ve chvíli, kdy naším soupeřem jsme si především my sami, vnější podmínky a samotný terén, nikoli ostatní běžci, je lepší evidovat FKT nežli pořádat závod. Pokud však chceme, aby jednotlivé výkony byly navzájem porovnatelné a zároveň docházelo k co nejméně pochybnostem ohledně způsobu jejich dosažení, je nutné dodržovat alespoň základní pravidla, která se níže pokusíme popsat.

Trasa

Daná trasa by měla být předem co nejpodrobněji popsaná, aby bylo zřejmé, kudy vede a jaké možnosti postupu se běžci nabízejí. V závislosti na místních podmínkách a terénu je možné určit pouze body (a většinou i jejich pořadí), jimiž musí běžec proběhnout, přičemž volba konkrétního postupu z jednoho bodu do bodu druhého je na běžci samotném, či naopak stanovit jedinou cestu, z níž není možné se odchýlit (např. v národním parku). Obvykle je také nezbytné popsat, v jakém směru se trasa běží, a pokusy v opačném směru evidovat zvlášť. Pokud to lokální klimatické podmínky vyžadují, je dobré rozlišovat pokusy v různých ročních obdobích (např. letní a zimní). Charakter dané trasy rovněž ovlivňuje, zda má význam vést odděleně mužské a ženské výkony, nebo stačí kategorie jediná (např. při výběhu Obřím dolem na Sněžku je toto rozlišení pochopitelné, na Appalachian Trail příliš smysl nedává).

Měření času

Čas je měřen nepřetržitě od okamžiku, kdy běžec opustí výchozí bod, až po dosažení bodu cílového (tedy včetně všech pauz, zastavení, spánku, odboček apod.). Start a cíl trasy musí být jasně a jednoznačně definovány. (Alternativou k FKT pak je snaha o zdolání co největší vzdálenosti za určitý časový úsek, např. vyběhnout na co nejvíce vrcholů v určité oblasti za 24 hodin apod.)

Samotný pokus a jeho dokumentace

Každý pokus o FKT by měl být předem a s dostatečným předstihem oznámen, aby jej kterýkoli zájemce mohl sledovat a být účasten. Běžec by tak měl včas říct a o co a kdy se bude pokoušet. Maximální otevřenost je základním předpokladem důvěryhodnosti jeho snažení a přítomnost nezávislých svědků je zde zcela zásadní. Průběh pokusu by měl zaznamenat pomocí GPS a po jeho skončení o něm co nejdříve podat písemnou zprávu, kterou může doplnit o fotografie a videa.

Způsob absolvování pokusu

S podporou (supported): Je možné využít podpůrného týmu, který běžci zajišťuje vybavení, výživu, pitný režim, vodiče a další. Nejrychlejší a prakticky i nejbezpečnější způsob, neboť v podstatě v každém okamžiku někdo ví, kde se běžec na své trase nachází.

S vlastní podporou (self-supported): Nelze využít podpůrného týmu, ale není nutné nést si vše s sebou od startu až do cíle. Běžec si může předem připravit stanoviště, na nichž si doplní zásoby, případně si je poslat na trasu poštou, dokoupit v obchodě nebo vypůjčit od lidí pohybujících se na trase.

Bez podpory (unsupported): Není dovolena žádná vnější pomoc (včetně vodičů). Vše potřebné si běžec musí nést po celou cestu s sebou. Voda by měla být doplňována z přírodních zdrojů po cestě. Tento styl je sice nejčistší, zároveň však do značné míry odporuje principu maximální otevřenosti a přítomnosti nezávislých svědků. Naším stanoviskem proto je, že by měl být vysoce ceněn, ale že představuje zcela samostatnou kategorii a nejedná se o FKT v užším slova smyslu.

Etika a ochrana přírody

Dodržujeme pravidla pohybu na daném území. Nezanecháváme po sobě odpadky. Stopy, které po nás zůstanou, by měly být minimální. Chováme se ohleduplně, zodpovědně a s úctou, jak k přírodě, tak k lidem, kteří v dané oblasti žijí nebo se pohybují po naší trase. Náš pokus o FKT nás nečiní privilegovanými, naopak, o to pokorněji bychom měli vůči okolí vystupovat.

Jan Havlíček – @jan_havlicek

Jan Havlíček je redaktorem časopisu B.