Jak moc to chceš?

Vítězství je v hlavě Matta Fitzgeralda

Matt Fitzgerald: Vítězství je v hlavě. Vybudujte si silnou mysl pro nejlepší výkony (Praha: Mladá fronta, 2017). Přeložila Petra Nagyová.

–––

Často ve své trenérské praxi vidím běžce, o kterých lze poměrně zodpovědně prohlásit, že na vytrvalostní sport tzv. „nemají hlavu“. To znamená, že buď dokáží podat lepší výkony v tréninku, nebo svůj výkon končí bez větších známek fyzické únavy, které jsou charakteristické pro vytrvalostní výkon. Slangově tomu z trenérského pohledu říkáme, že se běžec „nekousne“ nebo že mu schází „běžecké srdce“.

Právě hlava, nebo chcete-​li morálně volní vlastnosti v kombinaci s vysokou mírou motivace, jsou důležitými předpoklady, které spolu s pohybovými schopnostmi, taktickými dovednostmi a fyziologickými vlastnostmi jedince utvářejí to, čemu říkáme talent. Na základě výše zmíněných faktorů talentu a metodicky správně vedeného tréninku je pak možné se prosadit na poli jakéhokoli sportovního odvětví. Je mnoho závodníků, kteří by v případě naplnění jejich fyzického potenciálu byly opravdovými špičkami ve svém sportu, ale bez dokonalé souhry s vlastní psychikou je to nemožné nebo minimálně velmi nepravděpodobné. Dříve se oblast psychiky příliš neřešila, poslední dobou se však hledají dodatečné cesty, které mohou vést ke zvýšení výkonu, a proto se pozornost věnuje logicky i této oblasti, která v sobě skrývá ještě mnoho rezerv.

V knize Vítězství je v hlavě se americký trenér a sportovní novinář Matt Fitzgerald věnuje právě vlivu psychiky na sportovní výkon. Pro autorův přístup, který je založen na psychobiologickém modelu, jehož zakladatelem je Samuele Marcora, je klíčovým konceptem vnímané úsilí, přičemž výsledný výkon zásadním způsobem ovlivňuje postoj, jaký sportovec k vnímanému úsilí zaujme.

Dříve se o některých fenoménech tvrdilo, že patří výlučně do oblasti fyziologie – např. že dehydratace organismu sníží jeho výkon. Matt však cituje odbornou studii, která ukazuje, že dehydratace organismu není pravou příčinou poklesu výkonnosti, ale že za ní stojí psychický stav pocitu žízně. Tento příklad hezky ilustruje provázanost psychiky a sportovního výkonu na fyziologických základech. Další fenomény psychiky ve vztahu ke sportovnímu výkonu, které Matt velmi poutavě popisuje v jednotlivých kazuistikách, jsou vedle již zmíněného vnímaného úsilí například psychický blok, flow stav, kompenzační efekt, vliv skupiny nebo efekt obecenstva. Pro bližší pochopení těchto fenoménů je potřeba se do knihy začíst. Tím, že bych vyzradil více, nechci čtenáře ochudit o náboj jednotlivých kapitol, kdy mohou se sportovními hrdiny z různých sportů prožívat jejich pády a vzestupy, které Matt v knize podrobně analyzuje.

Celou knihou prostupuje jedna otázka, kterou Matt považuje z hlediska výkonu za zcela zásadní: „Jak moc to chceš?“ Touto otázkou je myšleno, jak moc chceš zvítězit a co všechno jsi ochoten pro vítězství vytrpět. Každý sportovec ví, že vytrvalostní výkon, který je na samotné hraně vlastních fyzických možností, bude bolet, a pokud chcete porazit soupeře s podobnými fyzickými parametry, tak musíte toužit po vítězství víc než on. Musíte být připraveni snést vyšší míru bolesti, nebo přesněji řečeno vyšší míru vnímaného úsilí, prostě to vítězství musíte chtít víc než soupeř. Matt v knize často popisuje také to, jak se musí sportovec vypořádat s fyzickými či psychickými obtížemi, a to skrze schopnost těla přizpůsobit se vzniklé situaci. Tato schopnost je nazývána copingová strategie a čtení příběhů o sportovcích, kteří dokázali bojovat s kritickými okamžiky v rámci své kariéry, může být pro mnoho čtenářů inspirující a podnětné v jejich vlastním sportovním rozvoji.

Třebaže je psychická kondice každého jedince rozdílná a neexistuje jednotný návod, který by posloužil všem sportovcům univerzálně ve všech případech, lze v knize nalézt inspiraci pro řešení některých běžných situací ze života sportovce například díky vědomému odhodlání, využití časově orientovaných cílů nebo práci zaměřené na zlepšení vlastní houževnatosti. Jak píše samotný Matt: „Neexistuje žádná kompletní mapa k dosažení maximální psychické kondice, protože způsobů jak trénovat hlavu, aby překonala tělo, je mnoho.“

Knihu vnímám především jako možnou inspiraci a motivaci pro sportovce, převážně pak ty, kteří se zaměřují na výkon. Silné příběhy, podložené výsledky vědeckých studií, nutí k zamyšlení nad tím, jak velkou úlohu hraje psychika v celkovém výkonu každého sportovce. Zároveň kniha může znamenat potřebné uvědomění si důležitosti vlivu faktoru psychiky na výkon pro samotné trenéry, protože číst v hlavě sportovce je pro trenéra stejně důležité jako vědět, co znamenají čísla na laktátoměru nebo časy na stopkách.

Jan Pernica

Jan Pernica je atletický trenér VSC MŠMT a zakladatel tréninkové skupiny Perňa Systém.
Více »